uveďte sedadla do vzpřímené polohy

když jsem se nedávno vracela domů vlakem, všimla jsem si v jedné stanici vývěsky, na které stálo:

"životu nebezpečno dotýkat se drátů i na zem spadlých"

myslím, že tato věta naprosto dokonale vystihuje mou momentální náladu.) popřípadě bych mohla mít stejné pocity jako liška bystrouška - ta zas byla "dožraná a bude kósat!" je to ten zvláštní mix nasranosti, nostalgie, lítosti a smutku. a zároveň taková ta (moje typická) radost ze všech všedních drobností. třeba focení bakalářky v pět ráno na střeše v centru prahy. čerstvý vzduch, vylidněné ulice, východ slunce (východy jsou totiž daleko lepší než západy!), holubi, staré rozpadlé lávky mezi střechama, nadýchané obláčky a příjemné ticho...sakra, on se v podstatě nikdo nemá líp než já. navíc jsem dnes potkala někoho, koho potkávám ráda.

sako véřino (zabije mě,haha), košile, sukně(véřina-jsem mrtvá...), kabelka - hm by k&k, hodinky, boty - asos








jo a chci být letuška! trénuju, oblíkám se tak, nacvičuju pózy před zrcadlem, chystám se na rizikové situace a véra říkala, že to bude super. a véra, přátelé, véra nelže.

pac. bam