šero

batoh whitepepper, kabáta c&a, rolák local icons, kalhoty american apparel, boty asos

včera jsme se šli s ivanem na chvilku projít na náplavku - abych byla upřímná, déle než chvíli se tam opravdu v podvečer procházet nedá, pokud tedy nejste vlastníkem takového ultra gangsta kožichu jako ivan nebo paula. snad i na těch fotkách jde vidět jemná jinovatka, která se mi vytvářela z chloupků na obličeji... upřímně - tahleta zima už mě se*e. moc se omlouvám za takto silný a ne zrovna slušný výraz, ale nemohu jinak popsat své pocity. nejde to jinými slovy. prostě ne.

a popisovat své pocity ohledně vánoc a všeho toho okolo? asi bych vám spíš kazila náladu. prostě mě už přibližně před měsícem, než všechny tyhle šílenosti začaly, začlo lézt cokoli s vánoční tematikou na nervy - trhy, světla, stromky, trdelníky, perníky, langoše, svařáky, medoviny, lidi. davy, kvatna, moře lidí. beru na milost svařák - ten aspoň zahřeje, jak na těle, tak po větším množství i u srdce. zahřát u srdce potřebuje občas každý. ale zpět k vánocům. letos si odbudu svou premiéru, a to první štědrý den bez rodičů a prarodičů. v záchvatu vyhejtovanosti tzv. proti všem jsem se rozhodla, že půjdu ještě 24. do práce a posléze strávím sváteční večer i hod boží s michalem ( já totiž teď moc svařáku a ani alkoholu nepiju, hřeje mě láska ) a hlavně - přeci nejde o jeden blbý večer. nedávno jsem konstatovala, že pro mě jsou vánoce každá má návštěva moravy a rodiny. takže ponaučení nakonec: kašlete na svátky a mějte se rádi celý rok. a nadělujte si dáryk celoročně. a radost. a salát. a chlebíčky. a nevěřtě těm blikacím světélkům a jehličí - kecají.

pac. b

pées: dárky už mám. juch!

pées2: ...ale cukroví ještě ne.

podzim

mikina adidas, šaty the whitepepper, hrníček kateřina kynclová & adekor

já už opravdu v poslední době nevím, co mám v tomhle počasí dělat! mám pocit, že jediná volba je jíst, pořádně si obalit nervy na zimu, která se nás bude ještě pár měsíců hezky držet...většinu času tak trávím buď v práci nebo zakutaná doma, případně se občas odhodlám a jdu se projít ven (samozřejmě i ta procházka má většinou za cíl koláč a kávu, tzn. zase jídlo)

 taky jsem teď ve fázi prosince, kdy už bych konečně měla začít chystat cukroví, ale víte co? vůbec se mi nechce. nechce se mi vlastně nic, prostě na facku. může za to počasí? řekněte, že to máte podobně, ať netrpím tak černým svědomím... 

mimochodem -  zeď v kuchyni jsem pokreslila já. měli jsme vykachličkováno takovou podivnou, neosobní béžovou, ale ta se nám samozřejmě nelíbila. tabulová barva to vyřešila. a design můžem měnit klidně každý den :) (jinak je ta kuchyň ale stejně naprd)

pac a krásný den. b