Předem svého 'Novoročního vyznání' bych ráda upozornila, že to bude plné
sentimentálních, sladkých, růžových, zamilovaných řečiček a kdo na tohle není, tak ať radši rovnou jde o blogísek dál, protože by to zřejmě nedal! #uprimnostnadevse
Vlastně nevím proč mne tahle myšlenka vyvstala na mysl, ale posledních pár týdnů...hmm, asi to bude tím novým rokem (už mne to chytá od toho údajného konce světa) mám tendence hodnotit a vzpomínat na ten loňský. Abych Vás uvedla do obrazu. Můj rok 2012 stál za totální hovno. Ano, bez servítek. Nejhorší rok ever. 2011 taky nebyl zrovna bomba, ale to jsem nevěděla, že ten další bude ještě horší (haha). Posrala jsem, co se dalo a staly se věci, které mne totálně zválcovaly. Nikdy by mne nenapadlo, že mne to až tak položí, ale stalo se. Amores perros.
No, ale proč to vlastně všechno píšu...na začátku léta jsem se rozhodla spálit mosty a nevracet se a odstěhovat se do Prahy. A i když mne spousta věcí a lidí zklamala, nepokrytě prohlašuji, že jsem zažila to nejlepší léto a podzim v životě. A to ne jen tak.
Zažila jsem ho kvůli Bambi a všechno, co tu píšu, píšu kvůli ní. Protože je to člověk, který mne dostal z totálního smutku a člověk, se kterým jsem zažila ty nejhezčí okamžiky tohoto roku. Je to člověk, kterému můžu bezmezně důvěřovat...člověk, který Vám koupí pugét růží, když je Vám smutno..,nakoupí Vám plnou tašku oblíbeného jídla z M&S, když jste bez peněz...pro radost Vám uvaří anglickou snídani...když jste společensky unaveni, odtáhne Vás domů :)) a když umíráte na chřipku, vaří vám celý den zázvorové čaje, nosí donuty do postele a kouká s Vámi celý den na Sex ve městě, ikdyž by mohla dělat tisíc jiných zajímavějších věcí...a když jste nasraní, tak jde s Vámi o půlnoci na 'jedno' k Medvídkovi. A tak dále a tak dále, nebudu Vás nudit tím, jak super je .)
Nebudu zastírat, občas bych jí zabila a je to vzájemné, ale prostě díky Bambi a tomuhle blogu se mi naskytlo strašně moc pěkných chvil a příležitostí. Každý by si ty možnosti nechal pro sebe, ale Bambi se o ně se mnou rozdělila a já jsem za to strašně ráda.
Miluju jí (ne, mami, fakt nejsme lesby!! ) za to, jak je krásně naivní, křehká, obětavá a na druhou stranu největší 'prase' :) Skrze tento hrozný výblitek bych jí chtěla za všechno poděkovat a chci, aby to věděla, protože občas jsem trošku mentál a myslím, že to neumím dát dostatečně najevo.
Takže...ať je ten rok 2013 jakýkoliv, přeji Vám Bambi. Ne přímo ji, protože je moje (muhehee), ale aspoň někoho z poloviny takového .) Amen.
Runka
Pées: vím, že mne Baru zjebeš, že ten článek vypadá, jak kdyby to psal pětiletý retard, ale fakt mi tady ty html kódy nic neříkají :D