miluju neděle...

kabát, triko - new yorker, kalhoty - cheap monday, klobouk starý, boty - baťa, taška - topshop

vždycky jsem chtěla papouška! měli jsme doma andulky, prakticky vždy to byl kluk a jmenoval se, chvilka napětí...pepíček. vysvětlete mi někdo, proč se andulka musí jmenovat pepíček? já mám dojem, že je to nějaké strašně zvláštní pravidlo, které přetrvává ve více rodinách, než jen v té naší. snaha o přejmenování byla okamžitě zničena babičkou, mamkou a vlastně i dědou. prostě pepa. ale nevadí, ráda jsem ho měla i tak...

taky jsem vždycky chtěla tyhlety boty. já vím, jsou to prostě klasické traktorky, které se nosí " do pola" a na tůry do hor a vítezslav by mě asi uškrtil, ale je mi to jedno, protože jsou nejvíc žůžo úžo. a ten kabát, to byla láska na první pohled. měla bych se nad sebou zamyslet. začínám být emocionálně vyprahlá a maximálně materialistická, prostě to jde se mnou z kopce. haha. mimochodem, jestli chcete zažít gastroporno, zajděte do prádelny na paštiku. je tak božská, že nemůžu zapomenout a brzo na ni zajdu znova, protože ta chuť je zkrátka...famózní! delikátní! a božská! ámen.

po obědě/večeři jsme zašli nakrátkou procházku přes kampu, karlův most a staromák domů. 

bylo krásně. je to bala-la-la-da.

pac. bam