moje jediný přání je opakování

už dlouho jsem se nemohla dočkat narozeninového koncertu tata bojs u nás! navíc jako hosté měli přijet sunflower caravan a priessnitz = totální radost, nedočkavost a natěšenost. a víte jak to chodí? když se na něco těšíte, tak se v podstatě vždycky něco po*ere. v našem případě to bylo takhle: vlak měl asi 20 minut sekeru, na dálnici byla minibouračka a doma byla hřibová omáčka....to znamená, že jsme nestihli sunflower (ale já na ně zajdu v červenci!!!), ale zbytek ano a bylo to nejlepší!

mimochodem jsme se také dozvěděli, že místo tata bojs se ještě uvažovalo o koncertu charlie straight, ale nakonec vyšlo tohle:D uf. no a přidala jsem podpis s věnováním do své trapné "sbírky", heh. klasická věta "napište, tak cokoliv" opět zabrala...jó to tajemno, to funguje..:D takže "milé půvabné báře od <3 milan cais. díky" sice nerozumím tomu "díky", ale i tak...taky dík!

ano, ano...tohle je můj milenec na toto léto..:D žejo, véro!

a ptejte se nás také na cokoliv na formspringu.)

pac. bam

it was what it was

mám moc ráda kytky. nejsem vlastně vůbec vybíravá. chtěla bych mít jednou velkou zahradu, ve které by mi květly petunie, pivoňky, divoké růže, šeříky, kopretiny, zvonky.... a všude by lítali ptáčci a já bych ležela uprostřed toho všeho a poslouchala a vdechovala všechny vůně a bylo by mi jen krásně. byla by to taková moje kouzelná zahrada.

bunda-gate, košilka,pásek-hm, sukně-zara, hodinky,taška-asos, boty-mel

Já ptám se, ty však nejspíše
zavrtíš hlavou odmítavě,
však jaro, jaro ve vší slávě
jde po Petříně do výše.

Počkám, až Mácha dopíše
tu báseň započatou právě,
já ptám se, ty však nejspíše
zavrtíš hlavou odmítavě.

Ty verše psal jsem do plyše,
Smazat je může každý hravě,
kdo v jejich slova zadýše
jak v chmýří pampelišek v trávě.
Já ptám se, ty však nejspíše
zavrtíš hlavou odmítavě.

mějte hezký den a vlastně celý víkend .)

pac. bam

..jenom se mi stýská

Obloha – šedobílá labuť
za teplem k moři odlétá
a v parku zametají slova,
která tu zbyla od léta.

Třesavka reklam v očích zebe.
Letní šlágry už vychladly.
Po řece pluje ztuhlé nebe
pod most podzim zapadlý.

Maličké rudé slunce
se loudá po břehu
jak mince, kterou zítra
už vezmou z oběhu.
Hřeju ho chvíli v dlaních
a dýchám na něj zblízka…
Není to žádná póza!
Ne. Jenom se mi stýská.

A teď tu zlatou minci
do vody házím jako vzkaz
(do řeky místo do fontány).
To abys přišel!
I když je podzim!
To abys přišel zítra zas…

...kdybys jen věděl jak.......

bam.

mám srdce v rozpuku

tohle mi bude chybět!

fotky vznikly 24.dubna přesně ve 13.54. to ještě ani jedna z nás nevěděla, jak hnusný květen nás čeká. že nám bude hodně smutno, ale že budem spolu. teprve všechno začínalo... a vypadalo to tak nějak růžově. duben, krásný duben. po dubnu následoval ten nejblbější máj, jaký jsem kdy zažila! a červen? hmmm, červne, čekala jsem asi trochu víc .) tak snad červenec, hm? jediné pozitivum dubna bylo megamnožství snězených dortů - na druhou stranu tělo trpělo! .D

to nezpívám já
ale květy které jsem spatřil
to se nesměju já
ale víno které jsem vypil
to nepláču já
ale láska kterou jsem ztratil

miluju préverta. jeho básničky jsou dokonalé..dokážou vyjádřit snad všcheny emoce, myšlenky...ale mojí nejoblíbenější je jiná. tu vám představím zas někdy jindy.

pac. bam 

drums´n´drama

klobouk znáš, naušnice-hm, triko-zara, taška-zara (outlet), batoh,hodinky-asos, nejlepší boty ever(!!!)-aldo x preen

vždycky jsem chtěla hrát v kapele, akorát jsem nebyla schopná se naučit na něco hrát (a zpívat jsem nechtěla, pche..). mé "samoučské" pokusy se zasekly u "pro elišku" na klavír. kytara doma leží už několik let a její funkcí je zaplnění stránky estetické v téhle místnosti. třeba bicí, ty by byly skvělé! vybila bych na nich veškeré své negativní emoce a svou mírnou agresivitu, měla bych seksi ruce... prozatím zkusím triangl. a jak se říká, vývoj nezastavíš, takže třeba jednou budu super bubenice:D mimochodem, myslím, že už je vážně na čase začít zdravě jíst a hýbat se. chci zadek pevný jako beton! k tomu se ale pizzama a dortama pravděpodobně nedopracuju. jo jo, malý zadek proste vyžaduje velkou zodpovědnost...

v poslední době mám dojem, že když něco chci, tak se to ne a ne splnit, ale když vlastně o něco zas tak nestojím, tak to prostě přijde! co to je?! a teď nemluvím o negativních "věcech". za chvíli jedu do krumlova natáčet reklamu (hahaha), příští týden mě možná čeká další. včera jsem nestihla všupáckou party na meet factory, ve čtvrtek díky krumlovu nestihnu safari party, možná nepojedu do tater...ech, kvůli práci! tož co toto je, herdek?! 

taky se vám takto podobně "daří"? začnu to dělat následovně-budu všechno odmítat, nebudu nic chtít a dostanu i to, po čem bych vlastně normálně totálně a bezmezně prahla! ha! snad mě osud (nebo štěstěna, říkejte tomu, jak chcete) neprokoukne.

pac. bam