čtvrtek 21. května 2015

play it cool


 triko pánské hm, mom jeans hm, boty vans



venkovní teploty stoupají a blogování se tím pádem ocitá na bodu mrazu. 
upřímně, už je to dost dávno, kdy jsem blog brala tak nějak vážně, po té dlouhé době to pro mě asi trochu ztratilo význam, vlastně ani nemám důvody, proč blogovat. blog je pro mě už tak nějak mrtvá, nebo mám-li být hodná, umírající platforma. v dnešní době můžeme věci vstřebávat i pomocí daleko snažších a lidem přístupnějších médií. a navíc - nejsem na to ve svých 25 letech už stará? pořád mě baví se oblíkat, ale možná už nemám tak nutnou potřebu to sdílet se světem. jak už jsem naspala - není to pro mě důležité, jak to tedy může mít cenu pro někoho jiného?
to je fuk...mám se dobře. to jsem taky asi chtěla napsat. dostala jsem od lubky tyhlety super vansky, takže mám vyrešenou obuv na creepko a nemusím už dopředu trpět obavami z toho, že mi někdo udupe palce v sandálech. černé vansky jsou pro mě vlastně dost nadčasová záležitost, baví mě jejich unisexovost, navíc černá je věčná taky, žejo. stejně nadčasový je pro mě polaroid, takže fotky jsou pořízené na něj (i když tohle není "real" polaroid, ale fujifilmovej instax mini ). polaroid jsem objevila asi před pěti lety, možná je to i dýl, a hned mě samozřejmě začal bavit, to je jasný, každý z toho musí mít radost jako malé dítě...začla jsem se pak po nějaké době přátelit s tomem z polagraphu, vtipný, že jsme se seznámili na nějaké divočině v meetfactory, kam jsem si tenkrát přitáhla svou filmovou krabičku a on měl tu svoji. no a teď je to můj nejlepší kamarád, něco jako starší bratr, kterého jsem neměla a teď objevila, takže je logické, že se ho snažím ve všem podpořit, je to člověk, který si to nejvíc zaslouží.

když už píšu o té nadčasovosti, tak nesmím zapomenout na naši rozkošnou veverku a nejlepší komodu. s michalem máme společnou vlastnost, a to tu, že velice rádi nacházíme nebo skupujeme staré, krásné a vkusné věci. což o to, ta veveruše je trochu kýč, ale na druhou stranu je to sakra dobrý kýč! byl to můj první dárek michalovi k narozeninám. tenkrát jsme se skoro vůbec neznali a já si hlavu lámala nad tím, co mu udělá radost, až jsem v jednom starožitnictví narazila na tohle krásné royal dux zvířátko (láska na první pohled). no a skříňka ve stylu brusel? bože, po té jsem toužila snad tři roky....já bych tak chtěla větší byt, abych si ho mohla vybavit :D




pac. bam


pées: mám nové tetováníčko. vlastně tři. máma to zatím neví...
pées2: tu dokonalou židli našel micha vyhozenou na karlínské ulici...já tomu říkám "to chceš" moment :)

pátek 17. dubna 2015

košilela

 
 košile lee, mom jeans h&m, pásek vintage


no já vím, že teď je to s příspěvkama trochu na hraně, ale pochopte, času je málo, práce spoustu a když už volno je, tak je většinou i hezky a když je hezky, tak to znamená, že člověk neřeší nic, kromě pikniků, dek, bohemek, protože k jejich konzumaci nepotřebujete otvírák a...spousty dalších věcí, no blog v tom seznamu zkrátka a jednoduše není. a vidíte, i přesto jsem si konečně našla čas, musím se za to poplácat po rameni, ač nevím, jestli to vlastně vůbec někdo ocení )))
článek se jmenuje "košilela" proto, že se tak zaprvé jmenuje má oblíbená básnička od morgensterna, a taky, což je podle fotek zcela zjevné, a tedy zadruhé, mám na sobě hezkou modrou košilku a moc mi to v ní sluší :D já jsem košilový typ. nebo teda mám košile moc ráda, mám ráda límečky, knoflíčky...působí to všechno na mě tak nějak rozkošně, občas je to šíleně holčičí a občas naopak velmi chlapecké, a to já moc moc ráda. tuhle jsem získala díky lubce a lee ( tímto děkuji), jako dáreček po jarní prezentaci nové lee kolekce, kde se to podobnýma kouskama jen hemží.
možná bych mohla začít sbírat košile...hm. balit kluky na sbírku košil by ale asi nebylo moc košer a navíc mi to ani není třeba, když toho nejlepšího stejně už mám.



a teď si říkám, co jsem vám vlastně tím včím, co jsem naspala, chtěla sdělit, protože jak tak koukám, nemá to ani hlavu, ani patu. je to spíš spleť myšlenek, velké klubko s různobarevnýma nitkama. ale snad vám to nevadí, já to myslím dobře ..:)



mějte krásný den a víkend, užívejte jara!
pac. b

pondělí 30. března 2015

retarts



takže zaprvé: co je to vlastně retart? neplést si s retardem nebo s podobným výrazem "retardiňo", který používám velmi často, vyskytuji-li se v přítomnosti terky, případně jejich dvou koček, kida a monkiho ( protože na ty ten popisek sedí dokonale - takoví malí géniové, kteří to ovšem mají ve svých minihlavičkách trochu posunuté..)

retart je nezávislá slovenská značka, která na designy svých kšiltovek, super skvělých peněženek a taky třeba šátků používá návrhy a umělecká díla mladých autorů jak ze slovenska, tak z naší rodné hroudy. a ceny nejsou taky nikterak závratné - peněženka může být vaše za 25euro, čepice za nějakých 35, takže se neprásknete vlastně moc přes kapsu, ale můžete podpořit lokální módu a svým způsobem i ty mladé talentované lidi, jejichž dílka se na všech produktech nacházejí. jo a mají taky naprosto dokonalé panenky - fridu, andyho warhola a dáliho (od multitalentované alici gurínové). až budu mít jednou dítě, bude si hrát s malou fridou, och.

no a teď k fotkám...líbí se vám? zámer byl nehrát si na žádný super posh fotošůt, ale prostě vyfotit něco, co by se k retartu mohlo hodit - takže my dva, krásní lidé ze všech úhlů, i když jsme občas trochu creepy a jak by řekl josif "a little bit kinkly". a michal má strašně dlouhé vlasy, navíc s lehkýma vlnkama od copánků a já podivně dorůstající střih/nestřih ve stylu kamioňáků z konce 80.let. ale hlavně - jsme v pohodě, že... o fotky se postaral adam lukas z robotix. adam dřív skejtoval s michalem, načež jsem já poznala michala, takže jsem musela poznat i adama ))) posléze jsem s adamem začla pracovat v taverně a zjistila jsem, že po světe chodí jen málo takhle vtipných lidí. navíc je dobrý v tom, co dělá, a slovy dalšího kamaráda "je chytrý, hezký a voní" a když už jsem mluvila o dětech, tak adam by nám zase mohl vyfotit třeba zásnuby, ideálně opět v tomhletom super duchu (mám dnes trochu nereálnou a snovou náladu, odpusťte mi to)




takže koukněte na retart i na stránky kluků z robotix, stojí to za to.


čauzr a užívejte jara!
b.

středa 11. března 2015

HM spring






jarní kolekci h&m jsme se rozhodli nafotit pro ivana v dost netradičním duchu  - ve studiu a barevně. fotilo se před měsícem a půl, ale museli jsme do uvedení čekat až teď. proč? no přeci proto, že do prodeje jde až zítra, tedy 12.3. Bohužel pro mimopražské najdete jarní kolekci pouze v Praze Na Příkopě, ale pokud vaše srdce hoří kupříkladu po tom modrém župánku nebo parce, kterou má na sobě michal...inu, proč si neudělat výlet do prahy? :) spojte tak příjemné s užitečným, udělejte si výlet do metropole, ve které se už opravdu začíná probouzet jaro, zajděte si na pár výstav nebo třeba do zoo a botanické zahrady ...

líbí se vám kolekce? a fotky? katka to pojmenovala jako "brusel meets japan" :) co si myslíte vy?


pac. b

pondělí 16. února 2015

jaro za dveřmi

čepice, svetr h&m, šaty zara, bunda levi´s, boty asos, batoh fjallraven

fotky od ivanush


konečně to venku vypadá, že přišlo jaro. s jarem samozřejmě jde ruku v ruce nejenom slunce, teplo a odhazování svršků, ale také rýma, bolest v krku a různé jiné "doplňkové služby" únorových viróz. možná by bylo ale trochu zlé házet všechnu vinu jen na počasí; asi byla hloupost v sobotu nad ránem pobíhat kolem neone jen v lehké bundě v domnění, že venku není zas taková zima, jako byla před hodinou (jasně, kolem druhé v noci jsou to v praze tropy...) 
takže dnes to je už druhý den, co si stěžuju, jak strašně mě bolí v krčku a že smrkání je nejhorší věc na světě a nemám chuť, naproti tomu mám teplotu, jsem opuchlá a celý život je tak nějak komplet naprd. jasně že není, nemohlo by být lépe. mám se skvěle, kluk mi vaří nejlepší veganské pokrmy, ačkoliv není vegan (dnes k večeři karí s tofu a kokosovým mlékem, zeleninou a rýží - génius!), já mu vařím taky, svítí slunce, tlustice rostou, řeřicha roste, procházet se je daleko snažší, ptáci si prozpěvují, zkrátka cítíš, že jaro je za rohem.

a ten žlutý kanken jsem dostala jako předčasný dar k mým narozeninám taky od michala. no co vám mám povídat, kluk snů...


co vy, jak se těšíte? a máte nějakého super pomocníka proti rýmičce? 





 

úterý 13. ledna 2015

tlustice


šaty H&M
fotky od ivanush , edit já



tlustice není žádné označení pro korpulentnější ženu či dívku. tlustice jsou malé krásné sukulenty, zmenšeniny velkých stromů a tak trochu mi připomínají baobaby. mít rád tyhlety rostlinky mě naučil michal. když jsem s ním začínala randit, byla to věc, která mě u něj doma asi nejvíc zaujala - spousta rostlin, podobných bonsajím, které společně vytvářely malý lesík, fantastický minisvět. 
máme jich teď na našem bytě spoustu a já se těším na jaro, až budeme "řízkovat" a bude jich ještě víc. každý týden je zalívám. sukulenty sice nějak přehnanou vodní péči nepotřebují, ale u nás je docela sucho, takže jim dopřávám vlhko častěji. taky si jich daleko víc všímám, s michalem si je vždycky prohlížíme na ulicích v oknech, jak jsou hezky upravené nebo naopak zanedbané, jak jsou velké..haha.

tak to bylo něco málo k mému vztahu k flóře :)

co říkáte na zimu? sníh napadl a roztál, stromy začínají pučet, jeden den je venku na slunci 15 stupňů a další den vane ledový severní vítr, který je krutý, a už tak nízkou venkovní teplou snižuje o pár dalších stupňů směrem dolů. co to jako má být? příroda si z nás tropí žerty, hraje si na duben nebo...? a řekněte - kdo by už nechtěl jaro? já jsem za nástup jara všema deseti. konečně budu moct nosit tyhle šaty i venku, taky budu moct chodit v polobotkách a odhalovat kotníky bez toho, aby to někoho pobouřilo, nebudu vypadat jak velká chodící maxihouska a věřím i tomu, že nebudu mít neustálou potřebu se nacpávat, řekla bych až přecpávat. prostě já chci jaro!






pac. b