pondělí 30. března 2015

retarts



takže zaprvé: co je to vlastně retart? neplést si s retardem nebo s podobným výrazem "retardiňo", který používám velmi často, vyskytuji-li se v přítomnosti terky, případně jejich dvou koček, kida a monkiho ( protože na ty ten popisek sedí dokonale - takoví malí géniové, kteří to ovšem mají ve svých minihlavičkách trochu posunuté..)

retart je nezávislá slovenská značka, která na designy svých kšiltovek, super skvělých peněženek a taky třeba šátků používá návrhy a umělecká díla mladých autorů jak ze slovenska, tak z naší rodné hroudy. a ceny nejsou taky nikterak závratné - peněženka může být vaše za 25euro, čepice za nějakých 35, takže se neprásknete vlastně moc přes kapsu, ale můžete podpořit lokální módu a svým způsobem i ty mladé talentované lidi, jejichž dílka se na všech produktech nacházejí. jo a mají taky naprosto dokonalé panenky - fridu, andyho warhola a dáliho (od multitalentované alici gurínové). až budu mít jednou dítě, bude si hrát s malou fridou, och.

no a teď k fotkám...líbí se vám? zámer byl nehrát si na žádný super posh fotošůt, ale prostě vyfotit něco, co by se k retartu mohlo hodit - takže my dva, krásní lidé ze všech úhlů, i když jsme občas trochu creepy a jak by řekl josif "a little bit kinkly". a michal má strašně dlouhé vlasy, navíc s lehkýma vlnkama od copánků a já podivně dorůstající střih/nestřih ve stylu kamioňáků z konce 80.let. ale hlavně - jsme v pohodě, že... o fotky se postaral adam lukas z robotix. adam dřív skejtoval s michalem, načež jsem já poznala michala, takže jsem musela poznat i adama ))) posléze jsem s adamem začla pracovat v taverně a zjistila jsem, že po světe chodí jen málo takhle vtipných lidí. navíc je dobrý v tom, co dělá, a slovy dalšího kamaráda "je chytrý, hezký a voní" a když už jsem mluvila o dětech, tak adam by nám zase mohl vyfotit třeba zásnuby, ideálně opět v tomhletom super duchu (mám dnes trochu nereálnou a snovou náladu, odpusťte mi to)




takže koukněte na retart i na stránky kluků z robotix, stojí to za to.


čauzr a užívejte jara!
b.

středa 11. března 2015

HM spring






jarní kolekci h&m jsme se rozhodli nafotit pro ivana v dost netradičním duchu  - ve studiu a barevně. fotilo se před měsícem a půl, ale museli jsme do uvedení čekat až teď. proč? no přeci proto, že do prodeje jde až zítra, tedy 12.3. Bohužel pro mimopražské najdete jarní kolekci pouze v Praze Na Příkopě, ale pokud vaše srdce hoří kupříkladu po tom modrém župánku nebo parce, kterou má na sobě michal...inu, proč si neudělat výlet do prahy? :) spojte tak příjemné s užitečným, udělejte si výlet do metropole, ve které se už opravdu začíná probouzet jaro, zajděte si na pár výstav nebo třeba do zoo a botanické zahrady ...

líbí se vám kolekce? a fotky? katka to pojmenovala jako "brusel meets japan" :) co si myslíte vy?


pac. b

pondělí 16. února 2015

jaro za dveřmi

čepice, svetr h&m, šaty zara, bunda levi´s, boty asos, batoh fjallraven

fotky od ivanush


konečně to venku vypadá, že přišlo jaro. s jarem samozřejmě jde ruku v ruce nejenom slunce, teplo a odhazování svršků, ale také rýma, bolest v krku a různé jiné "doplňkové služby" únorových viróz. možná by bylo ale trochu zlé házet všechnu vinu jen na počasí; asi byla hloupost v sobotu nad ránem pobíhat kolem neone jen v lehké bundě v domnění, že venku není zas taková zima, jako byla před hodinou (jasně, kolem druhé v noci jsou to v praze tropy...) 
takže dnes to je už druhý den, co si stěžuju, jak strašně mě bolí v krčku a že smrkání je nejhorší věc na světě a nemám chuť, naproti tomu mám teplotu, jsem opuchlá a celý život je tak nějak komplet naprd. jasně že není, nemohlo by být lépe. mám se skvěle, kluk mi vaří nejlepší veganské pokrmy, ačkoliv není vegan (dnes k večeři karí s tofu a kokosovým mlékem, zeleninou a rýží - génius!), já mu vařím taky, svítí slunce, tlustice rostou, řeřicha roste, procházet se je daleko snažší, ptáci si prozpěvují, zkrátka cítíš, že jaro je za rohem.

a ten žlutý kanken jsem dostala jako předčasný dar k mým narozeninám taky od michala. no co vám mám povídat, kluk snů...


co vy, jak se těšíte? a máte nějakého super pomocníka proti rýmičce? 





 

úterý 13. ledna 2015

tlustice


šaty H&M
fotky od ivanush , edit já



tlustice není žádné označení pro korpulentnější ženu či dívku. tlustice jsou malé krásné sukulenty, zmenšeniny velkých stromů a tak trochu mi připomínají baobaby. mít rád tyhlety rostlinky mě naučil michal. když jsem s ním začínala randit, byla to věc, která mě u něj doma asi nejvíc zaujala - spousta rostlin, podobných bonsajím, které společně vytvářely malý lesík, fantastický minisvět. 
máme jich teď na našem bytě spoustu a já se těším na jaro, až budeme "řízkovat" a bude jich ještě víc. každý týden je zalívám. sukulenty sice nějak přehnanou vodní péči nepotřebují, ale u nás je docela sucho, takže jim dopřávám vlhko častěji. taky si jich daleko víc všímám, s michalem si je vždycky prohlížíme na ulicích v oknech, jak jsou hezky upravené nebo naopak zanedbané, jak jsou velké..haha.

tak to bylo něco málo k mému vztahu k flóře :)

co říkáte na zimu? sníh napadl a roztál, stromy začínají pučet, jeden den je venku na slunci 15 stupňů a další den vane ledový severní vítr, který je krutý, a už tak nízkou venkovní teplou snižuje o pár dalších stupňů směrem dolů. co to jako má být? příroda si z nás tropí žerty, hraje si na duben nebo...? a řekněte - kdo by už nechtěl jaro? já jsem za nástup jara všema deseti. konečně budu moct nosit tyhle šaty i venku, taky budu moct chodit v polobotkách a odhalovat kotníky bez toho, aby to někoho pobouřilo, nebudu vypadat jak velká chodící maxihouska a věřím i tomu, že nebudu mít neustálou potřebu se nacpávat, řekla bych až přecpávat. prostě já chci jaro!






pac. b

středa 17. prosince 2014

šero


batoh whitepepper, kabáta c&a, rolák local icons, kalhoty american apparel, boty asos




včera jsme se šli s ivanem na chvilku projít na náplavku - abych byla upřímná, déle než chvíli se tam opravdu v podvečer procházet nedá, pokud tedy nejste vlastníkem takového ultra gangsta kožichu jako ivan nebo paula. snad i na těch fotkách jde vidět jemná jinovatka, která se mi vytvářela z chloupků na obličeji... upřímně - tahleta zima už mě se*e. moc se omlouvám za takto silný a ne zrovna slušný výraz, ale nemohu jinak popsat své pocity. nejde to jinými slovy. prostě ne.

a popisovat své pocity ohledně vánoc a všeho toho okolo? asi bych vám spíš kazila náladu. prostě mě už přibližně před měsícem, než všechny tyhle šílenosti začaly, začlo lézt cokoli s vánoční tematikou na nervy - trhy, světla, stromky, trdelníky, perníky, langoše, svařáky, medoviny, lidi. davy, kvatna, moře lidí. beru na milost svařák - ten aspoň zahřeje, jak na těle, tak po větším množství i u srdce. zahřát u srdce potřebuje občas každý. ale zpět k vánocům. letos si odbudu svou premiéru, a to první štědrý den bez rodičů a prarodičů. v záchvatu vyhejtovanosti tzv. proti všem jsem se rozhodla, že půjdu ještě 24. do práce a posléze strávím sváteční večer i hod boží s michalem ( já totiž teď moc svařáku a ani alkoholu nepiju, hřeje mě láska ) a hlavně - přeci nejde o jeden blbý večer. nedávno jsem konstatovala, že pro mě jsou vánoce každá má návštěva moravy a rodiny. takže ponaučení nakonec: kašlete na svátky a mějte se rádi celý rok. a nadělujte si dáryk celoročně. a radost. a salát. a chlebíčky. a nevěřtě těm blikacím světélkům a jehličí - kecají.



pac. b


pées: dárky už mám. juch!
pées2: ...ale cukroví ještě ne.