středa 17. prosince 2014

šero


batoh whitepepper, kabáta c&a, rolák local icons, kalhoty american apparel, boty asos




včera jsme se šli s ivanem na chvilku projít na náplavku - abych byla upřímná, déle než chvíli se tam opravdu v podvečer procházet nedá, pokud tedy nejste vlastníkem takového ultra gangsta kožichu jako ivan nebo paula. snad i na těch fotkách jde vidět jemná jinovatka, která se mi vytvářela z chloupků na obličeji... upřímně - tahleta zima už mě se*e. moc se omlouvám za takto silný a ne zrovna slušný výraz, ale nemohu jinak popsat své pocity. nejde to jinými slovy. prostě ne.

a popisovat své pocity ohledně vánoc a všeho toho okolo? asi bych vám spíš kazila náladu. prostě mě už přibližně před měsícem, než všechny tyhle šílenosti začaly, začlo lézt cokoli s vánoční tematikou na nervy - trhy, světla, stromky, trdelníky, perníky, langoše, svařáky, medoviny, lidi. davy, kvatna, moře lidí. beru na milost svařák - ten aspoň zahřeje, jak na těle, tak po větším množství i u srdce. zahřát u srdce potřebuje občas každý. ale zpět k vánocům. letos si odbudu svou premiéru, a to první štědrý den bez rodičů a prarodičů. v záchvatu vyhejtovanosti tzv. proti všem jsem se rozhodla, že půjdu ještě 24. do práce a posléze strávím sváteční večer i hod boží s michalem ( já totiž teď moc svařáku a ani alkoholu nepiju, hřeje mě láska ) a hlavně - přeci nejde o jeden blbý večer. nedávno jsem konstatovala, že pro mě jsou vánoce každá má návštěva moravy a rodiny. takže ponaučení nakonec: kašlete na svátky a mějte se rádi celý rok. a nadělujte si dáryk celoročně. a radost. a salát. a chlebíčky. a nevěřtě těm blikacím světélkům a jehličí - kecají.



pac. b


pées: dárky už mám. juch!
pées2: ...ale cukroví ještě ne.

neděle 7. prosince 2014

podzim


mikina adidas, šaty the whitepepper, hrníček kateřina kynclová & adekor


já už opravdu v poslední době nevím, co mám v tomhle počasí dělat! mám pocit, že jediná volba je jíst, pořádně si obalit nervy na zimu, která se nás bude ještě pár měsíců hezky držet...většinu času tak trávím buď v práci nebo zakutaná doma, případně se občas odhodlám a jdu se projít ven (samozřejmě i ta procházka má většinou za cíl koláč a kávu, tzn. zase jídlo)
 taky jsem teď ve fázi prosince, kdy už bych konečně měla začít chystat cukroví, ale víte co? vůbec se mi nechce. nechce se mi vlastně nic, prostě na facku. může za to počasí? řekněte, že to máte podobně, ať netrpím tak černým svědomím... 

mimochodem -  zeď v kuchyni jsem pokreslila já. měli jsme vykachličkováno takovou podivnou, neosobní béžovou, ale ta se nám samozřejmě nelíbila. tabulová barva to vyřešila. a design můžem měnit klidně každý den :) (jinak je ta kuchyň ale stejně naprd)



pac a krásný den. b 

  



pondělí 17. listopadu 2014

něco k snědku




jídlo. jedno z nejhlavnějších témat mých debat. mám ráda jídlo, dobré jídlo především, ale budu upřímná - občas si taky zadám nějakou prasárničku typu "rohlík tukový - 2ks + vlašský salát". jsem ale zastánce toho názoru, že všeho s mírou, to znamená, že i ten rohlík s vlašákem jednou za čas nemůže uškodit. můj apetit některé lidi občas trochu překvapuje, občas množství toho, co dokážu sníst, udivuje i mě samotnou. 

po slibech a příslibech sobě samé, že začnu jíst zdravě, že se nebudu zbytečně přejídat a že už to prostě není normální, takhle se cpát (jak gravidní žena), jsem se rozhodla začít to dělat trochu jinak. nebudu vegetariánka ani veganka - zvířata mám ráda, to ano, ale jsem prostě bezcitný milovník řízků a burgerů, chutná mi to a měnit to nebudu. stejně tak si umím vychutnan sýry všech druhů a vůní. to ale neznamená, že mi nechutnají vegetariánská a veganská jídla a díky bohu mám chlapce, kterému chutnají též. v kuchyni mi to navíc docela jde - nechci se nijak chvástat, ale moje dýňová polévka je nejlepší na světě, cizrnu se zeleninou umím taky moc dobře, no českých klasik se také nebojím ( a michal má zase nejelpší hummus) :) takže se s vámi dělím aspoň o zlomek toho, co se mi objevuje na talíři, přidávám pár doporučení a kdyby někdo chtěl třeba recept, nechť se ozve.


1. sladká snídaně, především v létě a začátkem podzimu moje nejoblíbenější
2. opět ovesná kaše, tentokrát s malinama, čerstvým fíkem (miluju fíky!) a trochou čokolády
3. vynikající makový koláč v martin´s bistro na žikově, jděte tam! kousek od věže
4. celozrnný chleba s rybí pomazánkou z m&s, salát s šalotkou a rajčetem, miska ovoce. plnohodnotná snídaně, tomu věř.
5. perník s cuketou a minimnožstvím cukru s celozrnnou moukou. tenhle mi upekla terka <3 p="">
6. moje dýňovka - bez mouky, s jogurtem a čerstvou bazalkou
7. těstoviny s parmskou šunkou, cuketou, parmazánem a rukolou  - jednoduché a rychlé
8. geniální vietnamská baget a v mr.bahn mi. o nom nom.
9. těstoviny s olihní, fazolkama, rukolou a parmazánem v rybárně na pankráci - bistro s nejlepším obědovým menu, doporučuji vřele!
10. moje další snídaňová variace - domácí vajíčka, sýry, fíky, celozrnný chleba
11. doma na moravě, čerstvý chleba s domácí lučinou, vajíčkem od máminých slepiček, pažitkou ze zahrady a k tomu kakao.
12. kachna, zelí, knedlíky. morava, hody a za víkend jsem přibrala tak 5 kilo. ale bylo blaze.
13. lokal burger navíc s grilovanou cibulkou a slaninou, osudová láska v the tavern. díky nim mám závislost na burgrech (tak trošičku tam totiž občas pracuju, hihi)
14. hráškový krém s jogurtem. parmazánem a krutonkama. ať pořád nevařím jen tu dýňovku...

co se týče podniků, mám jich pár oblíbených, kam se ráda vracím. stáli byste o pár "rad" na místa, jídlo, lidi a kavárny? hm hm? a doporučtě mi nějaké super skvělé zdravé recepty, prosím.


pac, mějte krásný 17. listopad, oslavte ho rozvážně a užívejte :)

pées: a všem moc děkuji za komentáře k minulému článku, vůbec jsem to nečekala, ale velmi velmi mě to potěšilo.






neděle 16. listopadu 2014

procházky...



ráda se procházím. michal má raděj jízdu na kole, protože je rychlejší, ale mě chůze uklidňuje - můžu se dívat kolem sebe, můžu si povídat s druhým člověkem, můžu přemýšlet bez obav, že se přehnaně zasním a způsobím dopravní kolaps. 

v neděli, dva týdny zpátky, jsme se byli podívat na olšanské hřbitovy. ač bydlím v praze docela dlouho, nikdy jsem tam nebyla, ale už jsem se tam nějakou dobu chtěla vypravit. a byly dušičky, padla krásná hustá mlha, která se hezky povalovala mezi starýma hrobkama, všude rostly šlahouny břečťanů a my se museli prodírat zarostlýma cestičkama a pak se začlo stmívat...mám hřbitovy ráda. když jsem byla malá, měla jsem z těchhle míst strach, děsila mě představa, že nějaký mrtvý vylezá z hrobu a stahuje mě k sobě dolů. dnes to ale vnímám jinak, hřbitovy jsou jedny z nejklidnějších míst ve městě a mají své kouzlo. a taky nejsou "znesvěcené" tím vším humbukem okolo (ale ten "humbuk" mám občas taky ráda, nebudu pokrytec), lidi si zkrátka takových míst váží. a nebo je to všechno jenom můj pocit...

tohle není outfitpost. nevím, jestli to někdo vůbec ocení, ale věřte, že to byla jedna z nejkrásnějších procházek :)





krásný den všem. b

pondělí 3. listopadu 2014

4+4



na festival 4 + 4 dny v pohybu (probíhal současně se signal festem, což byla akce tak trochu naprd, řekla bych) jsme se byli podívat až v den, kdy samotná výstava, která se konala letos stejně jako loni v paláci u stýblů, končila. nebylo to ale náhodou, protože právě v sobotu byla v plánu prohlídka s komentářem kurátorů krištofa kintery a denisy václavové. osobně mě překvapilo, kolik lidí se zúčastnilo, čekala jsem pár nadšenců, malinkou hrstku, ale samozřejmě mě to potěšilo...kinterův komentář k vybraným dílům byl skvělý, trošku roztěkaný, ale vtipný - přesně takhle jsem si to představovala. samotná výstava byla velmi příjemná, vystavovalo velké množství českých umělců (tak kupříkladu vendula chalánková, klára volková, jan vytiska, jedinečné svatopěstitelské družstvo a tak dále..), kteří se snažili odpovědět na otázku "who is the director?", tedy "kdo je tady ředitel?". vlastně ani neodpovídali, protože jak bylo řečeno kurátory, tato otázka je natolik složitá, že na ni nejde ani odpovědět. takže ji spíš každý umělec pojal po svém, díval se na to, kdo tedy může být ředitel (ta boudička s razítky - protože ředitel je ten, kdo má nejvíc razítek) a co to vlastně ten ředitel je. a prostor...prostor byl zkrátka naprosto úžasný, bývalá diskotéka alfa byla pro 4+4 dny jako stvořená.

my jsme po výstavě neodolali a pustili jsme se i na tajemnou (a hlavně zakázanou) prohlídku budovy paláce. bylo to krásné, ale také smutné, prostory se nevyužívají, takže celá budova pomalu podléhá zubu času. vyšplhali jsme až na střechu a sledovali jsme ten kýčovitý západ slunce a bylo všechno naráz fajn, taková ta hezká podzimní nostalgie...


pokud se chcete o 4+4 dnech v pohybu dozvědět víc, koukněte sem nebo na fejsbuk tady


krásný den. b